Odolnost

V posledních letech se stále častěji setkáváme s tématem odolnosti – schopnosti obstát v zátěži, adaptovat se na změny a dlouhodobě fungovat i v nejistotě. Vidíme, že právě odolnost spojuje mnoho oblastí, kterým se Solvo věnuje. Proto vznikl i náš Index individuální odolnosti, první komplexní výzkum svého druhu v České republice. Měří odolnost napříč osmi dimenzemi a ukazuje, co nejen české společnosti (výzkum byl dělán v několika zemích) pomáhá a co ji naopak oslabuje – ať už jde o fyzické či duševní zdraví, hodnoty, sociální vazby, ekonomické podmínky nebo schopnost adaptace. Výsledky tohoto výzkumu využíváme nejen k lepšímu porozumění současným výzvám, ale i k podpoře veřejné diskuse a tvorby řešení, která mají skutečný dopad.

Solvo tak propojuje výzkum, vzdělávání a společenskou angažovanost. Naše práce stojí na přesvědčení, že odolná společnost začíná u odolných jednotlivců, a že kvalitní data mohou být prvním krokem k tomu, aby lidé, rodiny i komunity lépe rozuměli sami sobě i prostředí, ve kterém žijí.

20. listopadu 2024

Na začátku byla hypotéza, že se od sebe jednotlivé země budou v indexu odolnosti lišit. Odhadovali jsme, že Švédsko bude na prvním místě a bude dosahovat průměrné hodnoty minimálně kolem 110-115 bodů. Na druhém místě jsme očekávali Německo s hodnotami mezi 105 až 110 body. Česko jsme viděli na třetím místě a Slovensko až za námi s výraznějším odstupem.

Výsledné pořadí jsme tedy odhadovali správně, ale hodnoty indexu jednotlivých zemí se od sebe liší jen minimálně. A teď jde o to, proč tomu tak je.

Mohli to způsobit výrazné rozdíly v rozložení (distribuci), ale když se podíváme na medián jako další typ střední hodnoty a také na dosažená minima a maxima, tak zjistíme, že v tom úplně vysvětlení nenajdeme. Najdeme zde ale potvrzení, že Švédsko je na prvním místě zaslouženě, protože maximální hodnota, které některé osoby dosáhly je 197 bodů, a to je výrazně více než v ostatních zemích. Také je zde téměř 5 % osob, které dosahují výrazně nadprůměrného indexu (více než 146 bodů). Z toho důvodu je také v pořádku, že Německo je na druhém místě, protože má také 4,5 % osob s nadprůměrnými hodnotami. U nás takových hodnot dosahuje pouze 2,5 % osob a na Slovensku necelá 2 %.  

Stejně tak, jako jsme očekávali, že Švédsko bude mít výrazně vyšší celkový index odolnosti, očekávali jsme v jejich případě také výrazně zdravější populaci. Moment překvapení byl v tomto ohledu ještě výraznější, protože průměrné BMI bylo sice nejnižší ze všech čtyř zemí, ale dosahovalo také téměř 26 bodů, průměr WHO indexu duševního zdraví byl v průměru 15,3 bodů, a to je naprosto srovnatelné jak s Českem, tak i se Slovenskem. Dokonce ve Švédsku je také vysoký podíl osob (27 %), které mají tento index duševního zdraví na hranici, která může znamenat větší psychické problémy (zde bohužel „vítězí“ Česko s 30% podílem takových osob).  

Rýsujeme se nám zde tedy nová hypotéza, že evropské země si budou v rámci indexu odolnosti více méně podobné, protože sdílejí velmi podobný životní styl? Nebo je to dáno jen tím, že jsme se zatím pohybovali ve střední a severní Evropě, která si je více podobná, ale když přejdeme na jih (Itálie, Španělsko), získáme jiné hodnoty? A jak byl dopadly výsledky v sousedním Polsku, které cítí bezprostřední ohrožení ukrajinskou válkou? A jak by dopadly výsledky na Ukrajině, která už téměř 4 roky brání své území a ztratila nemalou část obyvatelstva?

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ