Štěstí a odolnost: dvě stránky prosperující společnosti
V posledních letech se globální i národní studie stále více zaměřují nejen na ekonomickou výkonnost, ale také na psychologickou a sociální pohodu jednotlivců a společností. V tomto kontextu vystupují do popředí dva důležité výzkumné směry:
World Happiness Report: dlouhodobě zavedený globální ukazatel subjektivní životní spokojenosti napříč zeměmi.
Index individuální resilience (Index of Individual Resilience, IIR) Institutu Solvo: nový přístup zkoumající, jak jednotlivci a společnosti zvládají nejistotu, stres a změny.
Společně tyto dva výzkumné přístupy poskytují komplementární pohled na to, jak lidé prožívají svůj život a jak se vyrovnávají s výzvami, a zároveň naznačují, jak mohou společnosti posilovat podmínky podporující jak štěstí, tak odolnost.
Co nám říká World Happiness Report
World Happiness Report je každoročně publikovaná, mezinárodně uznávaná studie, která porovnává země podle toho, jak šťastní se cítí jejich obyvatelé. Vychází z dat průzkumu Gallup World Poll. Mezi klíčové ukazatele patří:
hodnocení životní spokojenosti (na škále 0–10),
faktory spojené se štěstím, jako jsou HDP na obyvatele, sociální opora, očekávaná délka zdravého života, svoboda rozhodovat o vlastním životě, štědrost a vnímání korupce,
dlouhodobá data umožňující sledovat vývoj v čase.
Výsledky ukazují, že celkovou životní pohodu neurčuje pouze příjem, ale také pocit sounáležitosti, důvěra ve společnosti a osobní svoboda.
Hodnocení životní spokojenosti (tříletý průměr) v roce 2024:
Švédsko: 7,345 (4. místo)
Česko: 6,775 (20. místo)
Německo: 6,753 (22. místo)
Slovensko: 6,221 (50. místo)
Co přináší výzkum resilience institute Solvo
Solvo vyvinul komplexní Index individuální resilience (IIR) založený na primárním kvantitativním výzkumu nejprve v České republice a následně také na Slovensku, v Německu a ve Švédsku. Tento index měří individuální odolnost v osmi dimenzích:
Na rozdíl od pouhého měření subjektivní spokojenosti se tento přístup zaměřuje na to, jak dobře jsou lidé schopni zvládat stres, přizpůsobovat se změnám a udržovat stabilitu i v obtížných situacích. Tyto schopnosti jsou v dnešní turbulentní době stále důležitější. Index odolnosti (IIR) je založen na dotazníkových odpovědích jednotlivců v jednotlivých zemích, přičemž národní skóre představují průměr těchto individuálních hodnocení. Mezi sledovanými zeměmi se objevují výrazné rozdíly. Respondenti ve Švédsku vykazují v průměru vyšší úroveň odolnosti než respondenti v Německu, na Slovensku a v České republice.
Proč je důležité tyto dva pohledy spojovat
Štěstí i odolnost jsou důležitými ukazateli prosperující společnosti, ale odpovídají na odlišné otázky. Zatímco World Happiness Report se zaměřuje na to, jak lidé hodnotí svůj život a jak se subjektivně cítí, Index odolnosti sleduje zdroje a schopnosti, které lidem umožňují zvládat stres a životní výzvy. Spojení těchto perspektiv umožňuje jít nad rámec jednoduchého měření životní spokojenosti a lépe pochopit nejen to, jak jsou lidé šťastní v současnosti, ale také nakolik jsou připraveni udržet si svou životní pohodu v podmínkách nejistoty a změn.
Trendy subjektivní pohody lze analyzovat pomocí dat World Happiness Report, zejména při srovnání hodnot životní spokojenosti v letech 2011, 2019 a 2024 ve Švédsku, České republice, na Slovensku a v Německu. Tyto výsledky lze interpretovat ve spojení s poznatky Indexu odolnosti, což umožňuje komplexnější hodnocení životní spokojenosti i odolnosti společnosti. Ve sledovaném období – zahrnujícím období před krizemi, těsně před pandemií i období po ní – se mezi jednotlivými zeměmi objevují odlišné trajektorie vývoje životní spokojenosti.
Švédsko vykazuje dlouhodobě vysokou a mimořádně stabilní úroveň životní spokojenosti, která se mezi roky 2011 (7,379), 2019 (7,354) a 2024 (7,345) téměř nezměnila. Tento vývoj naznačuje vysokou stabilitu subjektivní pohody v čase. Česká republika vykazuje odlišný trend: mezi lety 2011 (6,360) a 2019 (6,911) došlo k výraznému zlepšení, následovanému mírným poklesem na hodnotu 6,775 v roce 2024. Slovensko vykazuje podobný vývoj – zlepšení z hodnoty 5,657 v roce 2011 na 6,281 v roce 2019, následované mírným poklesem na 6,221 v roce 2024. Přestože pokles po roce 2019 není výrazný, mezinárodní umístění Slovenska se výrazně zhoršilo, když země klesla z 37. na 50. místo. To naznačuje, že jiné země zaznamenaly rychlejší zlepšení. Nejvýraznější pokles po roce 2019 zaznamenalo Německo. Po růstu z hodnoty 6,572 v roce 2011 na 7,076 v roce 2019 kleslo hodnocení životní spokojenosti v roce 2024 na 6,753.
Souhrnně lze vývoj po roce 2019 chápat jako přibližný ukazatel toho, co lze označit jako „odolnost štěstí“ v rámci metodiky World Happiness Report. Tímto pojmem zde označujeme schopnost udržet stabilní úroveň subjektivní životní spokojenosti i v období významných společenských otřesů, jako byla pandemie COVID-19, energetická krize nebo období zvýšené inflace. Podle tohoto kritéria se jako nejodolnější jeví Švédsko, zatímco Německo vykazuje největší pokles. Česká republika a Slovensko se nacházejí mezi těmito dvěma póly.
Faktory rozdílů ve štěstí a odolnosti
Pro lepší pochopení rozdílů v životní spokojenosti je užitečné zaměřit se na jednotlivé vysvětlující faktory uváděné ve World Happiness Report. WHR rozkládá hodnocení životní spokojenosti na několik složek, mezi které patří HDP na obyvatele, sociální opora, očekávaná délka zdravého života, svoboda rozhodovat o vlastním životě, štědrost a vnímání korupce. Mezi sledovanými zeměmi se nejvýraznější kontrast objevuje mezi Českou republikou a Slovenskem.
Přestože obě země sdílejí podobný historický vývoj i ekonomickou strukturu, data WHR ukazují výrazné rozdíly v přínosu svobody a zdraví k celkovému hodnocení životní spokojenosti. V roce 2024 byl příspěvek vnímané svobody rozhodovat o vlastním životě výrazně vyšší v České republice (0,916) než na Slovensku (0,704). Podobně očekávaná délka zdravého života přispívala hodnotou 0,658 v České republice oproti 0,547 na Slovensku. Naopak rozdíly v HDP na obyvatele a sociální opoře jsou mezi oběma zeměmi relativně malé. Tyto výsledky naznačují, že rozdíl v subjektivní životní spokojenosti mezi Českou republikou a Slovenskem je dán méně materiálními podmínkami a více souvisí s pocitem osobní autonomie a zdravotními faktory.
Výsledky Indexu odolnosti poskytují k tomuto zjištění doplňující perspektivu. Slovensko dosahuje ze čtyř sledovaných zemí nejnižšího celkového skóre odolnosti (průměr IIR = 97) a vykazuje slabší výsledky zejména v oblasti sociální soudržnosti a důvěry. Pouze 14 % respondentů na Slovensku souhlasí s tvrzením, že „většině lidí lze důvěřovat“, zatímco v České republice je to 27 %, v Německu 30 % a ve Švédsku 39 %.
Tyto rozdíly v sociální důvěře a soudržnosti odpovídají zjištěním WHR: nižší vnímaná svoboda a osobní autonomie často souvisejí s nižší důvěrou v ostatní lidi i instituce a s nižším pocitem kontroly nad vlastním životem.
Navzdory velmi podobným hodnotám životní spokojenosti v roce 2024 (6,775 v České republice a 6,753 v Německu) vykazují tyto dvě země odlišné profily odolnosti. Podle analýzy IIR kombinuje Česká republika relativně příznivou úroveň fyzické aktivity a materiálního zabezpečení s nižší úrovní obecné i institucionální důvěry. Tento profil může podporovat strategie individuální soběstačnosti, které posilují schopnost jednotlivců zvládat obtížné situace, ale mohou zároveň omezovat koordinovanou kolektivní reakci během systémových krizí.
Rozdíly ilustrují také ukazatele životního stylu. Podíl respondentů, kteří sportují alespoň třikrát týdně, dosahuje v České republice 44 %, což je hodnota blízká Švédsku (46 %) a výrazně vyšší než na Slovensku (31 %). Německo se nachází mezi těmito hodnotami s 37 %. Zdravý životní styl tak může v českém prostředí představovat důležitý kompenzační zdroj resilience.
Ze všech analyzovaných zemí vykazuje Švédsko nejsilnější soulad mezi vysokou životní spokojeností a vysokou úrovní odolnosti. V rámci WHR dosahuje velmi dobrých výsledků zejména v oblasti očekávané délky zdravého života, vnímané svobody rozhodování a nízkého vnímání korupce. Tyto faktory odrážejí širší společenské prostředí charakterizované stabilními institucemi, vysokou sociální důvěrou a efektivní správou.
IIR tento obraz potvrzují. Švédsko dosahuje nejvyššího celkového skóre odolnosti (průměr IIR = 104) a vyniká zejména v oblasti institucionální důvěry a adaptačních dovedností. Výrazným příkladem je znalost angličtiny, kterou jako „dobrou“ uvádí 85 % respondentů ve Švédsku, ve srovnání s 54 % v Německu, 33 % v České republice a 27 % na Slovensku. Tyto kompetence lze chápat jako indikátory kognitivní flexibility, globální propojenosti a schopnosti přizpůsobit se měnícím se ekonomickým a sociálním podmínkám.
Německo vykazuje poněkud odlišný profil. Podle rozkladu faktorů ve World Happiness Report dosahuje dobrých výsledků v oblasti ekonomické výkonnosti, zdraví i kvality institucí. Přesto však mezi sledovanými zeměmi zaznamenalo největší pokles životní spokojenosti po roce 2019.Data o odolsnoti naznačují možné vysvětlení v oblasti duševního zdraví. Podíl respondentů s psychologickou či psychiatrickou diagnózou vyžadující léčbu dosahuje v Německu 14 %, zatímco ve Švédsku 12 %, v České republice 7 % a na Slovensku 6 %. Tyto rozdíly mohou částečně souviset s odlišnou dostupností zdravotní péče či diagnostickými postupy, přesto však zdůrazňují význam duševní pohody jako důležité složky resilience i subjektivní životní spokojenosti.
Propojení štěstí a odolnosti
Srovnání výsledků World Happiness Report a Indexu individuální odolnosti ukazuje komplementární charakter obou přístupů. WHR primárně měří výsledky a makrostrukturální souvislosti životní pohody, zatímco IIR zachycuje mikroúroveň schopností jednotlivců zvládat stres a přizpůsobovat se změnám.
Mezi oběma přístupy lze identifikovat několik koncepčních paralel. Materiální zabezpečení v IIR odpovídá ekonomickému pilíři HDP ve WHR. Fyzické zdraví a životní styl souvisejí s ukazatelem očekávané délky zdravého života. Sociální soudržnost a podpůrné sítě odpovídají dimenzi sociální opory, zatímco důvěra v instituce souvisí s vnímáním korupce a kvalitou správy. Adaptabilita a dovednosti pak přispívají k pocitu osobní svobody a schopnosti orientovat se v měnícím se světě.
Přestože tyto ukazatele nejsou totožné, odrážejí překrývající se dimenze společenské pohody a odolnosti.
Autorem textu je Veronika Kostrouchová za analytický tým Solva.